Hledáme dobrovolníky !

(podrobnosti zde)

Zmlazování smrku ztepilého na padlých stromech

Smrk se ve vysokohorských smrčinách zmlazuje pouze na padlých kmenech

 

Smrk se ve vysokohorských smrčinách zmlazuje pouze na padlých kmenech (PR Smrk)

Smrk se ve vysokohorských smrčinách zmlazuje pouze na padlých kmenech

 

Smrk se ve vysokohorských smrčinách zmlazuje pouze na padlých kmenech (Lysá hora)

 


Stromy napadené kůrovci se z porostu musí odstraňovat. Pokud se však napadené stromy nacházejí ve vysokohorských oblastech nebo v národních parcích, tedy na nepřístupných lokalitách, musí být ponechány z technických a hospodářských důvodů na místě. V prořídlých porostech dochází brzy k zabuřenění, které omezí možnost přirozené obnovy smrku. Ani výsadby nejsou řešením, jsou nákladné a často se nepodaří zajistit místní osivo nebo jiné osivo vhodného původu. Proto je nutné využít schopnost přirozené obnovy zachovalých jedinců smrku na ponechaném padlém nebo pokáceném dříví, které zajistí semenáčkům a rostoucím jedincům zásobní živné látky.


Vhodné prostředí pro vyklíčení a růst semenáčků je podmíněno určitým stupněm rozkladu dřeva, který je závislý na osídlení ležících kmenů destruenty. Pro jejich rozvoj je potřebná dostatečná vlhkost dřeva, která se lépe udržuje v neodkorněných stromech. Kůra zpomaluje vysychání dřeva a vytváří určité konstantní mikroklima, které umožňuje trvalé osídlení materiálu destruenty, kterými jsou nejčastěji houby. Ty vyžadují minimální vlhkost dřeva asi 30 %, kterou by nezajistilo odkorněné dřevo. Po odkorněném kmeni voda stéká, dřevo rychle vysychá a nemůže vzniknout vhodné prostředí pro osídlení druhy hmyzu, které rozkládají dřevo. V místech, kde leží kmeny přes sebe, není zajištěn kontakt s půdou a odpadá možnost zvlhčování z půdy.


Trhliny vznikající při vysychání dřeva zadržují částečně vlhkost, probíhají však podél vláken, takže je nepřerušují a neumožňují vodě pronikat hlouběji do dřeva. Kromě toho za určitých okolností dřevo nabobtná a trhliny se opět uzavřou. Přesto lze na oloupaných (odkorněných) kmenech najít prohlubeniny, kde se mohou rozkladné organismy zachytit, např. v místech částečně zavalených ran po předchozím loupání zvěří, aj. Doporučuje se vytvářet prohlubeniny uměle, např. zářezy motorovou pilou, aby se podpořil proces osídlení organismy a tím rozklad dřeva. V zářezech se hromadí voda, postupně proniká do dřeva, které se stane trvale vlhké. Naříznutím dřevních vláken voda začne snadněji pronikat do dřeva a vytvoří vhodné podmínky pro zachycování spor hub a pro hmyz. Umělá opatření na podporu rozkladu dřeva jsou pro přirozenou obnovu smrku výhodná a zároveň nejsou nákladná, v praxi se osvědčila.
Allg. Forst Ztsch., 51, 1996, č. 18, s. 1004. -i

Zdroj: Zprávy lesnického výzkumu, 1998, č. 03-04

 

 

Tento web využívá cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Nesouhlasím, chci více informací.

Souhlasím