Hledáme dobrovolníky !

(podrobnosti zde)

Kolonáda

Pod pojmem kolonáda si většina z nás představí lázeňské korzo, kde dámy v krásných šatech se promenádují spolu s pány ve smokingu a z malovaných porcelánových kalíšků usrkávájí léčivou vodu. Kolonáda je zastřešený koridor, kde střechu podpírá řada sloupů. Někdy se nám natrefí spatřit i v lese takové sloupoví vytvořené za sebou, jak v přímce rostoucími smrky. Tím lesem nemyslím umělé smrkové monokultury, kde tento úkaz je častý a je dán faktem, že lesníci mladé smrčky sázejí v řádcích, ale přírodní horské smrčiny. Pro mnohé návštěvníky hor je vznik tohoto jevu záhadou. My si jej tedy vysvětlíme.

Přirozené smrkové lesy se rozkládají na horní hranici lesa našich hor. Z času na čas vtrhne do horských smrčin vichřice. Mělké kořeny statného rozložitého smrku rostoucího v horském lese nevydrží nápor větru a povolí. Starý smrk padá k zemi a jeho kořenový koláč vytrhává ze země částečky půdy i bylinný pokryv. Na kůře padlého kmene se postupem času uchytí lišejníky, mechy, houby a později i cévnaté rostliny. Vznikne takový mikroekosystém. Vítr pak na kmen navane smrková semínka uvolněná ze šišek okolních smrků. Semena zapadnou do mechu uchyceného na kmeni jak do peřin. Zde najdou vše potřebné k životu - vlhkost, živiny i ochranu před konkurenčními bylinami, které by je dole na zemi zadusily. Ze semínek vyraší semenáčky. Ty zapouštějí své kořínky do mechového koberce na kmeni odkud čerpají vodu a živiny. Mladé smrčky sílí. Jejich kořeny míří dolů, k povrchu půdy, a postupně obepínají kmen padlého starého smrku. Poprvé se dotknou země pod kládou.

 

Vznikající kolonáda

 

Vznikající kolonáda

 

Časem se kmen stromu začne rozpadat. Saprofágové rozkládají dřevní hmotu kmene. Strom se postupně stává součástí půdy. Kořeny mladých smrků rostoucích na trouchnivějící kládě jsou již pevně zapuštěné do půdy. Jak se mateřský strom rozkládá, mezi kořeny mladých smrků vzniká prázdný prostor. Stromy jakoby vyrůstají na chůdovitých kořenech. Objevíme-li v lese takovéto stromy, můžeme si být jisti, že vyrostly na kmeni či pařezu, který se časem zcela rozložil.

Protože se všechny semenáčky uchytily na rovném ležícím kmeni mrtvého smrku, rostou dospívající smrky v jedné přímce, v řadě za sebou. Díky obnově smrku na kmenech padlých jehličnanů můžeme v horských smrčinách pozorovat stromové kolonády. V přírodních smrkových pralesích při svých procházkách někdy narazíme na pozoruhodný jev, kdy z téměř rozpadlého kmene 300 let starého smrku roste řada nyní již stoletých smrků. Obnova smrku v horských smrčinách je vázána téměř výhradně na padlé dřevo. Proto je nutné k zabezpečení přirozené obnovy ponechávat v porostech horského smrkového lesa určitý podíl neodkorněných klád.

 

Kolonáda smrků

 

Fotografie zachycuje kolonádu dospělých smrků vyrůstajících z rozpadajícího se kmene padlého jedince smrku ztepilého.
 
 
Kláda, na které se zhruba před osmdesáti lety smrkové semenáčky uchytily,
 
 
se postupně stává součástí půdy přírodní horské smrčiny a již není příliš patrná.

 

Tento web využívá cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Nesouhlasím, chci více informací.

Souhlasím