I vy nám můžete pomoci,

podívejte se jak

Ticho v Zástudánčí

Tak jsem se opět vypravil do Národní přírodní rezervace Zástudánčí, a to za účelem, abych si potvrdil či vyvrátil podezření, která chovám v duši od poslední zimní návštěvy (viz článek "Štekavac").

Kmeny dubů pokácených v ochranném pásmu sondy podzemního zásobníku plynu firmy TRANSGAS v NPR Zástudánčí jsou stále na svém místě. Historická hráz bývalého Skašovského rybníka je, jak jsem předpokládal, lidskou činností netknutá. Jen jeden z prastarých dubů rostoucích na svahu hráze několik stovek metrů jižně od pásového dopravníku se svou vlastní tíhou vyvrátil a vytvořil tak na boku tělesa hráze na návodní straně hezkou výtrž. Ty zprávy v regionálním tisku o opravě hráze v Lobodicích se týkaly jiné hráze - hráze vedoucí od mlýna v Lobodicích kolem plynárny a pak dále na jih. Nejnověji byla dokončena oprava prosakující části hráze v rohu těsně za plotem plynárny.

Přímo v centru NPR Zástudánčí jsem k mému překvapení potkal dohromady 4 osoby. Bylo to poněkud udivující vzhledem k faktu, že území rezervace je rok od roku větší divočinou, těžko se prochází (chodníčky a cesty jsou již většinou zaniklé) a v čase mojí pochůzky tu již byly husté porosty vysokých kopřiv a další otravné chamradě. Lidičky se ale chovali slušně, tak jsem jim nic neříkal. Já taky nevlastním povolení ke vstupu do NPR. Jen ten milenecký pár, co vstoupil na štěrkovou lavici, si ani neuvědomil, že právě vyplašil párek kulíků. Když jsem procházel kolem přírodního řečiště Moravy, kochal jsem se pohledem na vzácné topoly černé rostoucí na mohutné říční terase. Něco mi v Zástudánčí však scházelo - volavky. Ne, že bych nějaké přece jen nezahlédl, ale očekával jsem jich podstatně více.

Když jsem došel do porostu lužního lesa (severně od NPR Zástudánčí), kde se nacházela kolonie volavek, pochopil jsem proč. Obavy, které jsem měl již od zimní návštěvy Zástudánčí, se naplnily. Kolonie byla pustá. Tam, kde jsem každé jaro slyšel chraplavé hlasy volavek a štěbetání jejich mláďat, panovalo naprosté ticho. Hnízdiště volavek popelavých snad po čtyřiceti letech existence zaniklo. Jaké jsou důvody zániku, mohu jen spekulovat. Jak jsem psal v příspěvku "Štekavac", mohutný topol bílý, v jehož rozložité koruně se nacházelo na dvaatřicet volavčích hnízd (!), měl již v zimě téměř všechny hlavní větve zlámané a popadané na zem. Příčinou toho, že volavky opustily Zástudánčí, mohla být přírodní pohroma. Silný vítr zlámal větve topolů a většina volavčích hnízd spadla. Jestli se toto událo v čase hnízdění volavek, tragédie byla pro volavky natolik strašlivá, že se již dalším rokem do Zástudánčí nevrátily.

V Zástudánčí stále panují vhodné podmínky pro hnízdění volavek. V tichých lesních porostech nyní již bývalé volavčí kolonie se pořád k nebi vypínají statné duby i tak volavkami oblíbené topoly bílé (topol bílý má křehké větvičky a tak se volavkám z tohoto materiálu dobře staví hnízda).

Byly časy, kdy volavky hnízdily v tvrdém luhu na obou březích řeky Moravy. V roce 2011 jsem volavčí kolonii v Zástudánčí nekontroloval. Je možné, že již loňskou hnízdní sezónu byla volavčí kolonie opuštěná. Nyní v korunách stromů najdeme jen pár starých prázdných hnízd jako důkaz dřívější slávy.

Morava ztratila jednu ze svých kolonií volavek popelavých. Po zániku hnízdiště volavek v Zástudánčí je jich, pokud správně počítám, jen devět.

 

Vlkodlak ze Smrku rose_wilted

Tento web využívá cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Nesouhlasím, chci více informací.

Souhlasím