Celý den hustě sněžilo. Až v pozdním odpoledni se začalo počasí měnit. Sněžení ustalo, těžké mraky se rozestoupily a zasněženou krajinu osvětlily paprsky zapadajícího slunce. Obloha se nečekaně projasnila. Nastala hvězdná mrazivá noc.

Tou dobou kráčel tichou dolinou osamělý rys. Rysí samec se vydal nahoru na horský hřeben hledat svou partnerku. Začala doba páření.  Rys vytrvale stoupal hlubokým sněhem. Pod hřebenem překročil lesní cestu a vstoupil do starého horského lesa. To už byl skoro u cíle. Rys se proplétal mezi statnými smrky a jedlemi, prolézal skrze hojné bukové zmlazení, strže potoků překonával po kládách padlých stromů. Mířil na skalnatý hřebínek. Tam pod skálou se nachází úkryt jeho partnerky. Pod skalním převisem tu rysice během jarních měsíců ukrývá svá koťata. Tentokrát je ale skalní rozsedlina prázdná. Rys zklamaně místo očichá a pokračuje ve svém putování. Traverzuje svah hřebene. Putuje horským pralesem a pátrá dál po své vyvolené.

Od té chvíle plynulo 15 hodin. Nastal jasný den a náš stopovací tým se vydává po stopách rysa...

Strže potoků rys překonával po kládách padlých stromů