I vy nám můžete pomoci,

podívejte se jak

Vlk z Předmostí

Vlk z Předmostí

  • Vlk obecný (Canis lupus - Linné, 1758)
  • Hmotnost: 25-70 kg
  • Výška v kohoutku: 60-90 cm
  • Délka těla: 105-160 cm
  • Délka ocasu: 38-60 cm
  • Doba rozšíření: pleistocén, holocén
  • Oblast rozšíření: Evropa, Asie, Severní Amerika
  • Zařazení: řád - šelmy (Carnivora), čeleď - psovití (Canidae)
     

Vlk se jako velmi přizpůsobivý predátor rozšířil na celé území severní polokoule. Jeho jednotlivé poddruhy doposud obývají pouště, tundry, bažiny i tajgy. Vlci žijí a loví ve smečkách a proto jsou schopni ulovit i velká zvířata jako je jelen, sob i los. S vlky je spjata i otázka první domestikace zvířat člověkem. Silně vyvinutý sociální instinkt sdílení nejspíše předčil u vlka obavu z přítomnosti člověka a vlk začal paběrkovat na odpadcích pravěkých lovců. Stále častěji se vlk objevoval v blízkosti loveckých stanic, jak je zřejmé i z archeologických výzkumů, které zaznamenávají výskyt celých koster vlků v bezprostřední blízkosti loveckých základen, například v Předmostí u Přerova a v Dolních Věstonicích. Předpokládá se, že způsob osvojení probíhal tak, že byla odnímána štěňata, která se lépe přizpůsobovala lidské smečce. V této první fázi zdomácnění vlků nevznikaly na jejich kostře žádné morfologické změny.

Pes napomáhal lovenou zvěř nejdřív vystopovat a po zasažení kořisti oštěpem či lukem zraněné zvíře dohledat. Mohl také varovat před cizími lidmi a nebezpečnými šelmami. V chladných měsících poskytoval v příbytcích vzácné teplo a v hladových obdobích byl i pojídán. Postupem doby se odlišný způsob života projevil i ve změnách anatomie psa ve srovnání s původním vlkem.

Snad nejvýraznější změny se uskutečnily na lebce. Lebka psa se od vlčí liší zejména ve velikosti. Psí lebka je výrazně menší a má širší patro. Začaly se postupně zkracovat čelisti, což vedlo k nahuštění zubů vedle sebe a jejich postupnému stavění za sebe jako kulisy (tzv. klikatkovité zasazení zubů).

 Porovnání velikosti a tvaru lebky psa (vlevo) a vlka (vpravo)

Porovnání velikosti a tvaru lebky psa (vlevo) a vlka (vpravo)

 

Postupně se zuby také zmenšovaly, stejně jako celá kostra psa. Již v pavlovienu, před 26 tisíci lety, se v nejmohutnější sídelní aglomeraci lovců mamutů v Předmostí u Přerova setkáváme s kostmi menších vlků, kteří jsou pokládáni za již zdomácnělé. Jedná se tedy o nejstarší doklad domestikace vlka na světě.

Lebka vlka (bez spodní čelisti)

 

Lebka vlka (bez spodní čelisti)
Kompletní vlčí kostra

 

Kompletní vlčí kostra

 

 Lebka vlka

Lebka vlka

 


Píše se sobota dne 13. února 2010. Hodiny nám ukazují čas 16:15. Právě se nacházíme v pavilónu Anthropos, kde průvodce MZM, pan Mgr. Petr Kašpárek, provází po expozici skupinu návštěvníků. Všichni společně přicházíme k rekonstrukci obydlí lovců mamutů.

 

 Rekonstrukce obydlí lovců mamutů

Rekonstrukce obydlí lovců mamutů

 

U stanu sešitého ze zvířecích kůží zatížených proti větru mamutími kostmi žvýká vycpaný šedivý vlk kus syrového masa a Petr pokračuje ve výkladu:

 

"Zde vidíte, vážení návštěvníci, příbytek lovců mamutů. Ten vlk zde není náhodně. Vlci byli souputníky lovců mamutů. Když se prosím otočíte, uvidíte ve vitríně lebky vlků z Předmostí u Přerova. Jedná se o první domestikaci vlka na světě."

 

Lovci mamutů, Anthropos

 

Lovci mamutů, Anthropos
Mamutice s mamuťátkem, Anthropos

 

Mamutice s mamuťátkem, Anthropos

 

Kostra mamuta (poskládaná z kostí nalezených při vykopávkách v Předmostí u Přerova), Anthropos

 

Kostra mamuta (poskládaná z kostí nalezených při vykopávkách

v Předmostí u Přerova), Anthropos
Vlčí radius (vřetenní kost) se zářezy je považován za nejstarší počítací vrubovku

 

Vlčí radius (vřetenní kost) se zářezy

je považován za nejstarší počítací vrubovku

 


Kosti vlků, po mamutech druhé nejpočetnější, se vyskytovaly ve zvláštních situacích. V Maškově sektoru spočívaly celé kostry vlků (až osm na 10 m2) a lišek kolem popelišť, kde chyběly kamenné nástroje.

Lebka vlka z Předmostí

 

Lebka vlka z Předmostí
Lebka vlka z Předmostí

 

Lebka vlka z Předmostí

 

Fragment mandibuly (spodní čelisti) vlka, Předmostí

 

Fragment mandibuly (spodní čelisti) vlka, Předmostí
Mandibula (spodní čelist) vlka, Předmostí

 

Mandibula (spodní čelist) vlka, Předmostí

 

V okolí hromadného hrobu v Předmostí ležely téměř celé vlčí skelety. Vlci z Předmostí patří nějaké malé rase, už částečně domestikované, jak svědčí klikatkovité zasazení zubů v čelistech.

Fragment mandibuly částečně domestikovaného vlka z Předmostí

 

Fragment mandibuly částečně

domestikovaného vlka z Předmostí
Fragment mandibuly částečně domestikovaného vlka z Předmostí

 

Fragment mandibuly částečně

domestikovaného vlka z Předmostí

 

 Lebka rituálně pohřbeného vlka se zlomkem koňské kosti v čelistech, Předmostí u Přerova, stáří 25 000 let; Expozice Svět v podzemí, Zoologická a botanická zahrada města Plzeň;  © Pavel Reich 2013

 

Lebka rituálně pohřbeného vlka se zlomkem koňské kosti v čelistech, Předmostí u Přerova, stáří 25 000 let

Expozice Svět v podzemí, Zoologická a botanická zahrada města Plzeň;  © Pavel Reich 2013

 

 

Vlk (Canis lupus) byl hojně loven pro kožešinu a v dobách nouze mohl být loven i pro maso.

Kosti vlka in situ, Památník lovců mamutů, Předmostí, statutární město Přerov

 

 

Kosti vlka in situ, Památník lovců mamutů,

Předmostí, statutární město Přerov
Kosti vlka in situ, Památník lovců mamutů, Předmostí, statutární město Přerov

 

Kosti vlka in situ, Památník lovců mamutů,

Předmostí, statutární město Přerov

 

Památník lovců mamutů v Předmostí u Přerova ochraňuje archeologický odkryv u hřbitovní zdi, který poprvé v České republice umožnil zakonzervovat na místě a veřejnosti zpřístupnit nálezové vrstvy z doby kamenné. Jedná se o kosti zvířat z poslední doby ledové. Převažuje mamut srstnatý, ale jsou zde zastoupeny i další živočišné druhy - sprašový kůň (Equus ferus germanicus), sob polární (Rangifer tarandus), vlk obecný (Canis lupus), lev jeskynní (Panthera leo speleae), liška polární (Vulpes lagopus), pratur (Bos primigenius) a zajíc bělák (Lepus timidus). Odkryty byly i pozůstatky lidských artefaktů z doby lovců mamutů, zejména kamenné štípané nástroje. Kosti zvířat jsou rozvlečeny na mírném svahu v několika vrstvách. Tvoří je velké celé kosti i části drobných spálených kůstek, promísených barvivem. Část kostí je pořezána kamennými nástroji, tak jak člověk ulovené zvíře na místě zpracovával a zužitkoval. Ostatně kamenné nástroje byly rozptýleny i v kulturních vrstvách. Mimořádným nálezem je zlomek kosti zdobené jemným mřížkovitým vzorem.

Obrovské hromady zvířecích kostí okolo hlavního tábořiště lovců mamutů u Skalky v Předmostí u Přerova (případ i archeologického odkryvu v Památníku lovců mamutů) byly nakupeny lidskou rukou. Tyto rozsáhlé nahromaděniny nelze vysvětlit jako pouhý kuchyňský odpad či zásobárnu surovin či paliva. Vyskytuje se tu příliš mnoho velkých a těžkých kostí, které se nijak nevyužívaly (spodní čelisti, lebky, pánve, lopatky), a vedle nich i množství izolovaných stoliček a klů. Tyto záhadné depozice připomínají spíše shromažďování kostí prestižní lovné zvěře z reprezentačních a transcendentálních důvodů.

Z etnologických pramenů víme, že lovci kosti pálili nebo je věšeli na stromy, ukládali do bažin apod. z důvodu usmíření jakéhosi ochranného ducha - tzv. "Pána zvěře". Pravěkému lovci byla zvěř partnerem, nikoli pouhou kořistí. Ve vysoce kompetitivní společnosti lovců mamutů se každodenní život prokládal slavnostmi a rituály, jejichž součástí mohlo být i deponování co nejširšího výběru kostí úlovku.

Celkový pohled na odkryv

 

 

Celkový pohled na odkryv
Celkový pohled na odkryv

 

 

Celkový pohled na odkryv

 

Ze slavného archeologického naleziště Skalka v Předmostí u Přerova se do dnešních dnů dochoval pouze vápencový blok obklopený panelovým sídlištěm (obrázek níže, vpravo).

Návrší Skalka v Předmostí u Přerova v dobách paleolitu

 

Návrší Skalka v Předmostí u Přerova

v dobách paleolitu
Archeologické naleziště v Předmostí u Přerova v roce 1886

 

 
Archeologické naleziště v Předmostí

u Přerova v roce 1886
Vápencový blok Skalka (současný stav)

 

Vápencový blok Skalka

(současný stav)

 


Tato prezentace obsahuje mimo jiné fotografie exponátů a vybrané či upravené texty z expozic pavilonu Anthropos v Brně a Památníku lovců mamutů v Přerově – Předmostí. Všem zájemcům o vlka z Předmostí a archeologii vůbec doporučujeme návštěvu těchto muzejních zařízení. Od roku 2016 můžete navštívit i nově otevřenou expozici Archeopark Pavlov, která se nachází přímo na místě, kde před třiceti tisíci let žili lovci mamutů.

Tento web využívá cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Nesouhlasím, chci více informací.

Souhlasím