Zmlazování smrku ztepilého na padlých stromech
Smrk se ve vysokohorských smrčinách zmlazuje pouze na padlých kmenech (PR Smrk) |
Smrk se ve vysokohorských smrčinách zmlazuje pouze na padlých kmenech (Lysá hora) |
Stromy napadené kůrovci se z porostu musí odstraňovat. Pokud se však napadené stromy nacházejí ve vysokohorských oblastech nebo v národních parcích, tedy na nepřístupných lokalitách, musí být ponechány z technických a hospodářských důvodů na místě. V prořídlých porostech dochází brzy k zabuřenění, které omezí možnost přirozené obnovy smrku. Ani výsadby nejsou řešením, jsou nákladné a často se nepodaří zajistit místní osivo nebo jiné osivo vhodného původu. Proto je nutné využít schopnost přirozené obnovy zachovalých jedinců smrku na ponechaném padlém nebo pokáceném dříví, které zajistí semenáčkům a rostoucím jedincům zásobní živné látky.
Vhodné prostředí pro vyklíčení a růst semenáčků je podmíněno určitým stupněm rozkladu dřeva, který je závislý na osídlení ležících kmenů destruenty. Pro jejich rozvoj je potřebná dostatečná vlhkost dřeva, která se lépe udržuje v neodkorněných stromech. Kůra zpomaluje vysychání dřeva a vytváří určité konstantní mikroklima, které umožňuje trvalé osídlení materiálu destruenty, kterými jsou nejčastěji houby. Ty vyžadují minimální vlhkost dřeva asi 30 %, kterou by nezajistilo odkorněné dřevo. Po odkorněném kmeni voda stéká, dřevo rychle vysychá a nemůže vzniknout vhodné prostředí pro osídlení druhy hmyzu, které rozkládají dřevo. V místech, kde leží kmeny přes sebe, není zajištěn kontakt s půdou a odpadá možnost zvlhčování z půdy.
Trhliny vznikající při vysychání dřeva zadržují částečně vlhkost, probíhají však podél vláken, takže je nepřerušují a neumožňují vodě pronikat hlouběji do dřeva. Kromě toho za určitých okolností dřevo nabobtná a trhliny se opět uzavřou. Přesto lze na oloupaných (odkorněných) kmenech najít prohlubeniny, kde se mohou rozkladné organismy zachytit, např. v místech částečně zavalených ran po předchozím loupání zvěří, aj. Doporučuje se vytvářet prohlubeniny uměle, např. zářezy motorovou pilou, aby se podpořil proces osídlení organismy a tím rozklad dřeva. V zářezech se hromadí voda, postupně proniká do dřeva, které se stane trvale vlhké. Naříznutím dřevních vláken voda začne snadněji pronikat do dřeva a vytvoří vhodné podmínky pro zachycování spor hub a pro hmyz. Umělá opatření na podporu rozkladu dřeva jsou pro přirozenou obnovu smrku výhodná a zároveň nejsou nákladná, v praxi se osvědčila.
Allg. Forst Ztsch., 51, 1996, č. 18, s. 1004. -i
Zdroj: Zprávy lesnického výzkumu, 1998, č. 03-04