Slunce se klonilo k obzoru, když jsem sestupoval po skalnatém hřebeni z vrcholu Kelčského Javorníku dolů pralesem do severního podhůří Hostýnských vrchů. Opatrně našlapuji ve zbytcích sněhu a pozoruji, jak se na proschlém horském jilmu rostoucím na suťovém hřbetu hašteří dva samci strakapouda velkého. Postupně scházím pralesem níž. Zdola se ozývá nějaké klepání. Co to je?

Člověk to být nemůže. Do těchto zapomenutých končin, kde vládne příroda, lidská noha jen zřídka vkročí. Lesní cesty tu zapadaly padlými kmeny lesních velikánů a dřívější lovecké stezky nyní využívá jen početná lesní zvěř. Ustavičné klepání a tlukot v starém lese sílí.

Zamířím svůj dalekohled do míst, odkud se lomoz ozývá. Už je mi to jasné, kdo je původcem toho zvuku. Dole stojí stádo daňků a parta mohutných lopatáčů si mezi sebou poměřuje síly. Dva daňci sklánějí hlavu a šermují parohy. Jak jejich lopaty narážejí na sebe, pralesem se rozléhá zvuk úderů. Daněly přihlížejí zápasu svých vyvolených.

Jak se pohybuji na ledovatém dančím chodníku, podaří se mi vlastní nešikovností uvolnit jeden balvan. Ten nabírá v prudkém svahu rychlost a za zvonivého hluku dopadá na dno kamenité rokle pode mnou. K mému údivu daňci na pronikavý zvuk padajícího kamení nikterak nereagují a pokračují ve svých hrátkách. Z hloubi pralesa se ozývá tajemný hlas holuba doupňáka, který se mísí s klapotem parohů zápasících daňků. Kousek nade mnou zaslechnu štěbetavé hlasy šplhavců. Ohlédnu se a spatřím, jak si na jasanu s hnízdní dutinou hrají na honěnou dva vrcholu Kelčského Javorníku. Na vedlejším stromu sedí samice a čeká, jak ten hlučný zápas dvou samců nakonec dopadne.

Hlasové projevy strakapoudů bělohřbetých jsou podstatně příjemnější a melodičtější, jak hlas jejich bratranců strakapoudů velkých. Z dálky slyším naříkavý hlas datla.

Postupně kráčím po staré pěšině napříč přírodním lesem. Dostávám se tak do větru, který zanáší k daňkům můj pach. Ti mě zavětří a celé jejich stádo se dává do pohybu. Daněly spolu s trofejními daňky s mohutným parožím pomalu kráčí přítmím pralesa a mizí mi z očí. Začíná se šeřit a tak je na čase opustit tento karpatský prales největší v celých Hostýnských vrších.

Jak jsem zjistil, suťové javořiny i horské bučiny přírodní rezervace Kelčský Javorník jsou významným stávaništěm daňčí zvěře. Stopy jednotlivých daňků i celé ochozy vyšlapané ve sněhu dančími stády se táhnou celým chráněným územím jak pavoučí síť.

Vlkodlak Pavel

• Přírodní rezervace Kelčský Javorník
• Daněk evropský nebo také skvrnitý (Dama dama), Myslivecké sdružení Javorník Osíčko