Větevník talířový

Je to zcela evidentní, jak poslední globální vlna masivního odumírání korálů, jež se odehrála v roce 2016 (Coral Bleaching Event 2016), těžce postihla souostroví Maledivy. Korálové útesy tam nyní jsou z 90 procent mrtvé. Nejvíce to odnesli větevníci (Acropora sp.). Přitom právě tento rod tvrdých korálů patří k hlavním budovatelům korálových útesů. Jen masivní korály rodu Porites byli schopni oteplení vod oceánů v roce 2016 přežít. Maledivy postihla ekologická katastrofa, o které se ovšem příliš nemluví.


To by totiž mohlo odradit velmi početnou turistickou klientelu, která každým rokem na tyto korálové atoly v Indickém oceánu přilétá. V sázce je ztráta příjmů z turistiky v řádech miliónů či miliard dolarů. Přitom ten rozsah a intenzita postižení korálových útesů Malediv je jasně patrná z každého video snímku natočeného na korálových atolech. Fotografie a video sekvence nasnímané před rokem 2016 nám ukazují krásu zdravých barevných korálových zahrad kypících životem. Ve videoklipech z let 2017 až 2019 pořízených na stejných místech vidíme už jen šeď mrtvých rozpadajících se korálů a holého podloží.

Naštěstí druhová biodiverzita ryb zůstala i na mrtvých útesech zatím zachována. Velká hejna bodloků, kteří se živí řasami na mrtvých korálech a tím vytvářejí vhodná místa pro uchycení nových korálových polypů, mohou být snad příslibem budoucího zotavení útesů.

Na Maledivách se vyskytují velcí pelagičtí živočichové jako jsou žraloci, rejnoci a podobně. Ti jsou velkou turistickou atrakcí sami o sobě. Takže nyní tu máme dilema.

V Rudém moři v Egyptě jsou nádherné korálové útesy plné barev. Na Maledivách je ale zase větší šance na setkání s velkými druhy žraloků a rejnoků. Jen škoda, velká škoda těch mrtvých korálů a šedých útesů.

 

Takhle krásně barevně zářili živé větevníky talířové na zdravých korálových útesech souostroví Maledivy před rokem 2016

Takhle krásně barevně zářili živé větevníky talířové na zdravých korálových útesech souostroví Maledivy před rokem 2016; zdroj fotografie

 

Když jsme na jižním vnějším útesu atolu Ari (Alifu Dhaalu Atoll) v říjnu 2016 plavali s mladým žralokem obrovským, zahlédl jsem pod sebou v hloubce deseti až patnácti metrů mořské dno. Skalnaté hřbety vystupujících z písku na dně byly pokryté korálovými formacemi. Většina z nich byla šedá, odumřelá. Ale našel jsem tam i živé jedince.

Když jsem pod sebou spatřil svítivě zelený živý talíř větevníku Acropora clathrata, ta jeho dechberoucí krása mi téměř zlomila srdce.

Po celý svůj pobyt na Maledivách jsem všude v moři viděl jen mrtvolně šedé disky větevníku talířového. Ten jeden jediný živý větevník na samém jižním okraji atolu Ari mi ukázal, jak krásné musely být ty maledivské korálové útesy před rokem 2016. O všechnu tu nádheru jsme ale už přišli. Jen v hlubších vodách na vnějších útesech atolů, kde proudí chladnější mořské proudy, koráli dostali šanci přežít.

Vlkodlak Pavel

 

To je on, mého srdce šampión - živý, zářivě zelený větevník talířový

To je on, mého srdce šampión - živý, zářivě zelený větevník talířový; zdroj fotografie

 

 

Tento web využívá cookies. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Nesouhlasím, chci více informací.

Souhlasím