Definice pojmů dle knihy Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v České republice I (Tomáš Vrška a kol.) Academia 2002:

Boule - jakékoli nepřirozené útvary původu nádorovitého, svalcovitého atd. na kmeni.

Čtverák - jedinec se čtyřmi kmeny.

Dvoják - jedinec se dvěma kmeny.

Chůdovité kořeny - vytváří zejména smrk na podmáčených stanovištích při zmlazování na padlých kmenech, které postupně vyhnívají.

Les přírodní - les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný (zejména toulavou těžbou a pastvou , nikoliv sadbou nebo síjí). Jeho dřevinná skladba i prostorová struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem spontánního vývoje, který proběhl v pozměněných podmínkách (např. po vyklučení části lesů ve středověku a jejich dlouhodobém ponechání samovolnému vývoji apod.).

Les přírodě blízký - les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomě člověkem. Dlouhodobě docházelo k usměrňování samovolného vývoje a stopy tohoto usměrňování jsou stále viditelné (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.).

Les původní (prales) - ve volnějším (a dnes často užívaném) pojetí člověkem víceméně neovlivněný les, kde dřevinná skladba i prostorová struktura odpovídají stanovištním poměrům. Za původní les lze označit i porosty, které byly v minulosti ovlivněny člověkem, avšak zásah neměl vliv na vybočení z přírozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu již dávno nejsou patrné - např. toulavá těžba jednotlivých stromů před více než sto lety, odvoz odumřelých stromů z okrajů porostu před více než padesáti lety apod.

Ležící kmen - ležící hlavní kmen stromu nebo jeho část bez kořenové soustavy. Rozlišují se tři rozpadová stádia ležících kmenů:

• tvrdé - lze poznat druh dřeviny, zpravidla ještě s borkou a relativně zdravým, tvrdým dřevem,
• nahnilé - druh dřeviny zpravidla ještě lze identifikovat, dřevo již není v celé délce kompaktní - často hnije např. jádro nebo naopak vnější plášť dřeva (u stromů, které padly zdravé např. větrem a jsou v kontaktu s půdním prostředím), opadávající borka,
• rozpadlé - dřevo v pokročilém stádiu hniloby, nelze identifikovat druh dřeviny, kopnutím lze kmen prorazit, často již jen "hrobečky" s pomístnou vegetací.

Pahýl - již mrtvý stojící strom s chybějící částí hlavního kmene. Za pahýl se považuje zbytek kmene vyšší než 1,5 metru.

Pařez - oddenková část kmene s kořeny, která zůstala po pádu stromu a je vysoká maximálně 1,5 m. V pralesovitých porostech, kde v minulosti došlo k těžbě stromů, jsou místy patrné řezné plochy na pařezech.

Paterák - jedinec s pěti kmeny.

Porost pralesovitý - souhrnné označení pro porosty lesa původního, přírodního i přirozeného, jejichž společným jmenovatelem je stanovištně odpovídající dřevinná skladba, alespoň částečně diferencovaná porostní struktura a vyšší podíl odumřelého dřeva než v běžném hospodářském lese.

Prohnutý - silně prohnuté kmeny, např. vlivem posunu svahu apod.

Souše - stojící strom se zachovalým hlavním kmenem, celý odumřelý.

Troják - jedinec se třemi kmeny.

Vývrat - padlý strom s vyvrácenou kořenovou soustavou. Stadia rozpadu jsou stejná jako u ležících kmenů.

Zlom - dosud živý strom s chybějící částí hlavního kmene, vyšší jak 1,5 m.