Gottesthal
Bin oft schon gewandert
Vom Berge hinab,
Die ebenen Gaue
Straßauf und straßab.
Doch nie hat 's mich g'litten
Recht lange dort drin;
Mir kommen die Berge
Halt nie aus dem Sinn.
Sah blühende Gärten,
Fruchtstrotzende Au'n -
Ein Segen dem Lande
Gar lieblich anz'schaun!
Doch mir ist viel wohler
Auf bergiger Flur,
Die Vogelbeer zeitigt
Und Späthafer nur.
Auch sah ich der Glücke
Gar vielerlei dort,
Und fand kaum fürs zehnte
Das richtige Wort.
Doch mich zog es immer
Zum Bergwald zurück.
Dort ist meine Heimat,
Dort wächst auch mein Glück.
|
Boží údolí
Z hor já do nížin sešel
už před řádkou let,
křížem krážem zbrousil
spleť cest, co má svět.
A pak mi chuť došla,
tak, znenadání...
To sen o mých horách
jsem v sobě chránil.
Co já viděl sadů
a úrodných niv -
ne, já nevěděl ani,
kam pohledět dřív!
Někde ve mně však trval
strání chudobný řád,
jeřabiny u cest
já viděl nad ovsy zrát.
Vím, že jinde štěstí
rozkvítá snáz
a pár slov že stačí,
co obloudí vás.
Mně chce se však domů,
zpět do lesů k nám.
Tam štěstí mně čeká,
kde svůj domov mám.
|
