Ve dnech 1.3 - 4.3. 2012 se v CHKO Beskydy konalo už 28. mapování výskytu velkých šelem. Přítomnost rysů, vlků a medvědů na známých lokalitách s jejich trvalým nebo pravidelným výskytem zjišťovalo asi 75 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Akci organizovala Správa CHKO Beskydy a k mapování na svém území se přidaly s dalšími účastníky také Správa CHKO Bílé Karpaty a Správa CHKO Kysuce.

Průběh i výsledky mapování jsou vždy ovlivněny počasím a bylo tomu tak i letos. Kvůli množství sněhu v únoru a březnu byl pohyb účastníků akce omezen jen na přístupnější části hor. Bylo získáno 13 údajů o výskytu rysů (v roce 2010 - 33 údajů, 2011 - 10) a 12 údajů o výskytu vlků (2010 - 11, 2011 - 11). Rysové a vlci byli identifikováni podle nálezu stop, trusu a zbytků kořisti. Všechny aktuální údaje pocházejí z Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. Vzhledem k různým datům nálezů, různému stáří pobytových znaků a velké pohyblivosti šelem, lze jejich současný počet v CHKO Beskydy opět pouze odhadovat – podle hrubého odhadu zde žije kolem 10 rysů a 5 vlků. Je to přibližně stejně jako loni, ale méně než v předešlých letech. Při letošním mapování nebyl prokázán výskyt medvěda. Získat hodnověrný doklad o přítomnosti této šelmy, tj. nalézt a zdokumentovat medvědí stopy nebo trus, se v CHKO Beskydy nepodařilo ani v průběhu loňského roku. Je to znepokojující, protože medvědi se vrátili přirozeně do Beskyd ze Slovenska již v 70. letech minulého století a od té doby zde byli zjišťováni každoročně.

Během mapování byla v Beskydech zaznamenána pozorování dalších vzácných a chráněných druhů živočichů: puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, orel mořský, tetřev hlušec, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, krkavec velký, datel černý, vydra říční, veverka obecná aj.

Výsledky mapování budou uloženy do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Správa CHKO Beskydy děkuje všem účastníkům za pomoc.

Závěr: Nízký počet velkých šelem v CHKO Beskydy je odrazem mnohostranného a možná už nadměrného tlaku člověka na místní hory. Ten spočívá především ve velké návštěvnosti Beskyd, v pokračující zástavbě horské krajiny a v nárůstu dalších rekreačních a sportovních aktivit. Nová zástavba a intenzivnější doprava stále více omezuje průchodnost území pro velké savce mezi Moravou a Slovenskem. Bez doplňování jedinců ze Slovenska by však malé „beskydské populace šelem zanikly. Všude, kde žijí vlci, medvědi a rysové, ale v oblasti Beskyd s jejich nepatrným počtem obzvlášť, je zásadním problémem jejich nezákonný lov (pytláctví). Jestliže se našim předkům podařilo v tehdejších českých a moravských hvozdech velké šelmy úplně vyhubit, o co jednodušší je to dnes, v horských lesích s mnoha cestami, kde působí množství majitelů střelných zbraní se stále dokonalejší loveckou technikou. Na tento stav doplácí nejvíce medvěd, který potřebuje klidnou a nedotčenou horskou přírodu a který je stále cennou trofejí. Rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý jsou v ČR chráněni a nesmí se lovit. CHKO Beskydy byla po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zařazena mezi evropsky významné lokality (EVL) velkých šelem, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství. Ochrana přírody v ČR usiluje o ochranu těchto druhů tím, že se snaží chránit jejich přírodní prostředí, financuje výzkum šelem (v současné době probíhá projekt „Monitoring velkých šelem v EVL Beskydy“), provádí osvětu, hradí chovatelům škody způsobené šelmami na hospodářských zvířatech apod. Pokud si však náš stát neporadí s pytláctvím na vzácných a chráněných šelmách, přijdou veškeré vynaložené finanční prostředky a energie nazmar.

Zpracovala: RNDr. Dana Bartošová, Správa CHKO Beskydy, V Rožnově p.R. 3.4.2012